Asamblážový objekt – krosna – vychází z dlouhodobé záliby Vojtěch Horálka (1983) a můžeme v něm číst, jeho vlastními slovy, „skrytý příběh krajiny i věcí“. K tomuto specifickém objektu patří také příběh, pohyb krajinou, kterou se Horálek se svou krosnou prochází. Občas ji někde postaví, nebo zavěsí na strom a zvěř, nebo náhodný turista se mohou podívat na spousty obrazů, které krosnu pokrývají ze všech stran. Když jsme tento živý objekt odložili na starém dvoře mezi žižkovskými činžáky, jako bychom s uměním a obrazy, přinesli do města i kousek typicky české krajiny. Tady se může v předvánočním shonu návštěvník zastavit a takřka se dotknout toho, co symbolizují staré vánoční tradice. Spojení s přírodou, která očekává narození Ježíška uprostřed zvířátek ve chlévě.