19/12/2010
v Komunikačním prostoru Školská 28
Pečetní prsteny Josefa P.
Premiéra inscenace divadelní hry Ladislava Čumby
Pečetní prsteny Josefa P.
Antický hrdina básník Josef Palivec
V svou hloubku fárám chvivě
a při blikadle snu,
jenž hoří zimomřivě,
mhou tápu soumračnou
a marně na dně jámy
řeč hledám souznačnou:
nic neodpovídá mi.
Obsahem divadelního projektu Pečetní prsteny Josefa P. je drama kontinuity české kultury od 19. do 21. století na příkladu českého básníka Josefa Palivce. Na půdorysu antického dramatu je vyprávěn příběh poezie. Hlavní hradina se ocitne před zkouškou a vždy se rozhodne správně.
Básník Josef Palivec byl před dokončením gymnázia vyloučen a nastoupil jako tajemník Jaroslava Vrchlického. Po skončení 1. světové války pracoval jako kulturní atašé československého státu v Paříži a významně se zasloužil o navázání kulturních styků mezi českými umělci v Praze a Paříži (Šíma, Weiner, Kupka, P. Valéry, A. Breton...). Vrátil se do Prahy i za cenu rozvodu. Švagr bratří Čapků. Za druhé světové války napsal básnickou sbírku Pečetní prsten, nejvýznamnější protinacistickou oficiálně vydanou knihu a jednu z nejvýznamnějších českých básnických knih 20. století. Zasloužil se o sjednocení komunistického a nekomunistického odboje. Po roce 1948 odsouzen v monstrprocesu za to, že zveřejnil případ sexuálního zneužívání schovanky kardinála Berana příslušníky StB. 11 let ve vězení a uranových dolech. V 60. letech mentor mladých autorů – Ivana Wernische, Miloslava Topinky, Věry Linhartové. Nejbližší přítel Jaroslava Seiferta.
Pečeť symbolizuje pevnost a nezvratnost. Pečetní prsten je otiskem na pergamenu dějin.
Antické drama pravdy a lásky na půdorysu české kultury tří století. Hrdina, který odolá pokušením. Poezie a láska jako řešení problému. Příběh kontinuity české kultury. Švagr bratří Čapků a politický vězeň v uranových dolech.
MLČ, MARNÁ!, NADARMO tvá ruka střepy klíží.
Tvůj sebklamný duch jen v sobě sám se zhlíží,
jen bělmo minula mu doutná v zrcadle
a oči krásno zří už dávno propadlé.
Nech mrtvé v pokoji, pusť snění nerozumná:
dál, bez ustání dál tma sněží na tvá humna
a nejvábivější tvé pasti zavívá.
Cílem projektu je ukázat vzácný příklad Palivcova života a poezie. Dramatický osud a velká poezie. Antický hrdina, který se vždy rozhodne správně. Drama lásky fyzické i metafyzifcké. Příběh kontinuity české kultury. Od Vrchlického po Wernische.
Režisér Miroslav Drábek se po letech působení v sociálních projektech rozhodl vrátit čistě kulturním projektem. S projektem ukazujícím vrchol české poezie 20. století pod heslem: „nohama v lejnech stoje, hlavu však v nebesích maje“.
Text divadelní hry vzniká ve spolupráci s dramatikem Ladislavem Čumbou. Literární vědec Jiří Rambousek připravuje v nakladelství Torst vydání třetího dílu Palivcových spisů.
ČAS POSTÁVÁ A MDLÍ...
Tma dotýká se mé mříže,
až duše stěží ví, že
tam za horou, kde mhlí,
žhnou vločky světlé stříže.
Pozitivní příklad kontinuity české kultury a její zařazení do evropského kontextu. Josef Palivec, přítel a překladatel Paula Valéryho zprostředkoval kontakt české kultury s francouzskou, potažmo světovou. Jako tajemník Jaroslava Vrchlického je spjat s tradicí 19. století, jako švagr bratří Čapků s obdobím první republiky, významně se podílel na sjednocení komunistického a nekomunistického protinacistického odboje, za stalinské éry 11 let politickým vězněm a přitom stále zůstal básník. K jeho odkazu se od 60. let hlásí např. Miloslav Topinka nebo Ivan Wernisch.
Z divadelního hlediska chce projekt ukázat, že estetické a etické hodnoty se jedna bez druhé neobejdou, ovšem nechce k tomu použít klasické sociální či didaktické prostředky, ale prostředky ryze estetické – pevný divadelní tvar usazený v různých prostředích – alternativní divadlo, site specific projekt a socializační část projektu v prostředích sociálně vykořeněných skupin. Jednotícím prvkem však není nic jiného, než (v tomto případě divadelní) poezie.
DĚS SMRTI PROCHVÍVÁ ta slova mrazivá!
Ach, nepožádaný a vemlouvavý hlase,
té pravdy pochybnost už dávno hrozila se...
CO VIDÍM? Na dně tmy
se zlatý písek ssedá.
Což vskutku oběťmi
se stanu méně bledá?...
SVÉ HVĚZDNÉ POHROMY chci slavit, srdce mé,
a časné polomy, naděje drcené,
a šrámy bitevní, nepočítané rány, jež ťaly v svaly mé. A přece, přeorány....
Personální zajištění:
Koncepce projektu a režie divadelního představení: Miroslav Drábek
Scénář: Ladislav Čumba
Dramaturgie: Ladislav Čumba
Scéna, kostýmy: Renata Slámková
Osoby a obsazení: (Palivec), (Čapková), (dcera, schovanka, poesis), (Mefisto), (Vrchlický) a další.
KDYŽ BLEDÉ OBĚTI
naděje zdá se líná,
trn věrné paměti
jí ráje připomíná.
…
Klid oudy ochromí.
Ať bůh v mé troudy sletí!
Hřměte, mé pohromy!
A bolte, krásná tětí!
Představení se koná díky laskavé podpoře Komunikačního prostoru Školská 28.
Vznik tohoto projektu podpořil kulturní grant Hl. města Prahy.
